[Kecy]Strucny uvod do teorie pivniho pole

[Zbyněk Horák <horak zavinac ujf bod cas bod cz>]

Strucny uvod do teorie pivniho pole
 (Basic Principles of the Beer Field Theory)

 - Znalost zakladu teorie pivniho pole ma v soucasne dobe nejsirsi
 uplatneni v potravinarske chemii, medicine a hlavne filozofii. Presto
 vsak by mohlo byt uzitecne, aby se s nekterymi poznatky z teorie pivniho
 pole byli seznameni pracovnici jinych oboru, zejmena ve vedecko-vyzkumne
 zakladne.

 Prejdeme vsak k meritu veci:

 - Zakladnim zdrojem pivnich kvant jsou tzv.pivovary, ktere jakozto
 primarni centra emituji tato kvanta do center sekundarnich, zvanych
 obvykle hospodami. (Nektere prameny jako napr. 3 uvadeji tez oznaceni
 hostinec, krcma. koralna, nalevna a restaurace.) Kazda hospoda vytvari
 kolem sebe vlastni pivni pole. Intenzita tohoto pole je dana spinem, to
 jest jake pivo se toci, zda 10,11,12,13% apod. U hospod se spinem 7 a 8%
 se dosud existenci vlastniho pivniho pole nepodarilo experimentalne
 prokazat.
 - Pivni pole je charakterizovano pivocarami, ktere tvori soustavu
 ortogonalnich trajektorii k ekvipivam. Hustota pivocar je mirou
 intenzity pivniho pole, hustota ekvipiv udava velikost pivopotencialu.
 Ucinny dosah pivniho pole je ruzny a neprimo zavisi na pivnim
 koeficientu pole, ktery je definovan jako pocet sekundarnich center na
 jednotku plochy.

 - K uplnemu prubehu pivniho cyklu je nutnou, nikoli postacujici
 podminkou existence individua, schopneho pivni kvanta absorbovat. 
 Takove  individuum je v pivologicke terminologii nazyvano pivnikem, 
 nekdy tez  mene spravne pivarem. Aktivita pivnika, tj. jeho schopnost
 oralne prijimat pivni kvanta, je determinovana poctem volnych menovych
 jednotek, jez ma pivnik k dispozici. Dalsi faktor, determinujici
 aktivitu pivnika, je pivni kapacita. Tato je dana poctem pivnich kvant,
 ktere je pivnik schopen absorbovat za 1 pivni cyklus. Zminena pivni
 kapacita je opet funkci nekolika promennych, z nichz nejvyznamnejsi je
 cas uplynuly od posledni pivoabsorbce a vitalni kapacita ledvin, jez
 jsou bazi pivnikova organismu.

 - Pohybuje-li se standardni pivnik v oblasti ucinneho dosahu pivniho
 pole a narazi-li na pivocaru, je touto vtahovan dovnitr pole, protoze
 hospoda ma opacny pivni naboj nez pivnik. Deje se tak pohybem rovnomerne
 zrychlenym, az je nakonec pivnik hospodou zcela pohlcen. Po absorbovani
 prislusneho poctu pivnich kvant se naboje pivnika a hospody vyrovnaji.
 Vyrovnani je definovano pivoctem, coz je pocet absorbovanych pivnich
 kvant za jednotku casu. Tento stav zpusobi, ze mezi vazebnymi silami
 pivnika a sekundarniho pivniho centra nastane labilni stav. Pri
 standardnim prubehu se v tomto okamziku pivnik zacina vzdalovat volnym
 rovnomernym pohybem.

 - Pivni cyklus probihajici prave popsanym zpusobem se nazyva standardnim
 ci prirozenym.

 - Prirozeny pivni cyklus je schopen absolvovat kazdy normalne vyvinuty
 jedinec. Od pocatku objektivni existence pivnich poli se vsak vyskytuji
 pivnici, u kterych se projevuje pivnictvi patologicke. Tito superpivnici
 (tez pijani) se vyznacuji shora neohranicenou pivni kapacitou a
 neustalym promenovanim svych menovych jednotek. Pivni cyklus za ucasti
 superpivnika se nazyva abnormalnim. Superpivnik se v labilnim stavu
 naboju nedava do volneho rovnomerneho pohybu, nybrz se snazi v pivnim
 centru setrvat co nejdele, az posleze nabude stejneho naboje jako
 sekundarni pivni centrum a je z nej vypuzen. Dale se potom superpivnik
 pohybuje nerovnomernym pohybem (Brownuv pohyb) tak dlouho, dokud
 nenarazi na pivocaru jineho pivniho centra. Jelikoz se mezitim
 superpivnik vlivem tepelne emise nabiji nabojem opacnym nez sekundarni
 pivni centra, je touto opet pritahovan, aby neutralizoval vznikly naboj.
 Popsany proces se opakuje tak dlouho, dokud ma superpivnik dostatecny
 pocet volnych menovych jednotek. Behem sveho pohybu vytvari superpivnik
 kolem sebe vlastni tercialni pivni pole, ktere pusobi na jine pivniky
 tak, ze se tito nabudi a snadneji reaguji na sekundarni pivni pole
 hospod.

 - Za urcitych specifickych podminek muze dojit k prebuzeni superpivnika
 a proto jako moderator pusobi tzv. zachytne stanice, ktere pohlcuji a
 neutralizuji superpivniky, pusobici destrukci nepivnich objektu.

 Tolik tedy uvodem.


 Literatura:

 /1/ Stratton, J.A.: Teorie elektromagnetickeho pole, SNTL 1961
 /2/ Hospr, J.: Prirucka pro vycepniky, Merkur 1979
 /3/ Kardasova Recice - Restaurace Na Namesti - osobni sdeleni
 /4/ Rektorys a kol.: Prehled uzite matematiky, SNTL 1969
 /5/ CSN 56 6635